Zkušenosti žen

Zkušenosti žen

Před rokem jsem na tomhle kurzu u Tebe byla a musím říct, že jsem prvně pořádně cítila práci svalů pánevního dna. Možná až tak moc, že jsem během pár dnů otěhotněla a teď 24.1.2017 jsem porodila zdravou a krásnou holčičku Beátku. Takže i Tobě patří obrovský dík za Tvé počínání. Teď by se mi Tvůj kurz hodil znovu právě kvůli zpevnění pánevního dna po porodu, ale v dubnu se tam ještě asi nedostanu. Každopádně cviky, které jsi nám ukazovala, jsou fakt efektivní, ale protože jsem záhy otěhotněla a necítila jsem dobré posilovat pánevní dno, tak jsem je úspěšně zapomněla

Ale děláš svou práci skvěle a jsem moc ráda, že jsem na Tvé kurzy jezdila.

Moc Ti děkuji a přeji Ti jen to nejlepší a hodně zvídavých žen, které se s Tebou vydají na cestu poznání.

Katka

 

Teprve teď, při ohlédnutí zpět za loňským rokem, mi dochází, kolik jsem toho zvládla a ustála. Můj život prošel zásadním otřesem ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ve svém partnerském životě nejsem spokojená a šťastná. Už jsem nechtěla plnit ničí představy, bezcílně se toulat světem a plnit sny a přání svého partnera. Konečně jsem chtěla začít žít svůj život podle vlastních pravidel, měřítek a přesvědčení, s vlastními chybami a omyly.
Byť jsem já byla ten, kdo vztah ukončil, moc mě to bolelo. Jediné, co jsme si ve svém smutku a bolesti uvědomovala, bylo, kolika lidem kolem sebe jsem ublížila. Neviděla jsem nebo jsem nechtěla vidět to, že oni mi ubližovali několik let, že jsem jim dovolila stále zužovat moje hranice, až jsem byla zahnaná do kouta, odkud jsem neviděla jiné východisko.
Teď už vím, že jsem vlastně byla moc statečná a silná, když jsem se přes veškeré pocity viny a beznaděje dokázala rozhodnout a udělat krok vpřed. Až teď si plně uvědomuji to, že jsem tím vším měla projít, že to byla moje zkouška a na své velké životní křižovatce jsem se rozhodla pro život v lásce, harmonii, pochopení a pohodě. odpouštění, pouštění a uvědomování si sebe sama poznala, jak krásný a naplněný život mohu žít. Zjistila jsem, že jsem ŽENA. A ne jen tak ledajaká  Už sebe samu vidím jako krásnou, šťastnou a zářící ženu s úsměvem na rtech, která je plná elánu a pozitivní energie.

Už vím, co znamená milovat sebe samu a už znám význam slůvek sebehodnota, sebeúcta a sebepoznání.
Rok 2017 jsem pojala jako rok výzev. A jednou z prvních byla tzv. jednadvacítka – 21 dnů meditací za podpory několika žen. A byla to luxusní jízda ve velkém stylu! Každá meditace mi odhalila další kousek mne, odstranila nějaký blok nebo jsem si uvědomila, proč se co stalo, proč se chovám tak nebo jinak. Vzhledem k tomu, že jsem měla velmi úzké hranice, tak se stále učím nastavovat si vyšší, abych už neměla tendence jít proti sobě, ale naopak být v souladu se sebou.
Konečně stojím pevně nohama na zemi a snažím se propojit s Matkou Zemí i Otcem Vesmírem. Plně si uvědomuji a užívám si to, že jsem středobodem svého vesmíru a pokud budu v rovnováze já, může být i mé okolí. Už nic nehledám venku, ale vím, že vše je uvnitř mne, že jsem studnice neomezených možností! Ve svém nitru cítím lásku, pohodu, štěstí a přesně tohle vyzařuji. A navíc zažívám ještě jednu pro ženu důležitou součást – otevírá se moje srdce! Toto jsou velké důvody změn, které zaznamenávám ve svém okolí – lidé se mi svěřují se svými problémy i radostmi. Ukazuje se, že kolem mě je hodně duchovně smýšlících lidí, kteří vidí můj vzestup a inspiruje je to pro jejich vlastní vývoj.
A mě moc těší, že jsem pro někoho inspirativní a tím se vlastně dostávám do nádherného kolotoče, kdy se zvyšuje koncentrace lásky, štěstí a pochopení kolem mne.
Závěrem bych přála každé ženě, aby měla chuť a možnost najít sama sebe, protože teprve potom se budou dít zázraky, na které všechny čekáme! Jen si každá z nás potřebuje uvědomit, že ten zázrak je třeba najít v sobě, ve svém srdci a potom jde všechno samo!

Lucka

 

 

Dostala jsem se do nelehké situace, najednou se mi všechno sesypalo a nevěděla jsem, jak se dostat zpátky na tu „šťastnou vlnu“. Potom díky Ilčiným meditacím jsem se dokázala srovnat. Meditace a vlastně i všechno povídání s Ilčou mi pomohlo se na věci dívat jinak, s nadhledem. Je to těžké, neříkám, že s tím občas nemám problém, ale už vím,že stojí za to na sobě pracovat.
Jsem Ilci vděčná za vše. Přeju vám, ať objevíte to samé. Bara!

Někdo mi kdysi řekl, že andělé neexistují,ale to se nesetkal s Illy Bruckdorferovou.Poprvé mě k ní přivedla kamarádka. Doma mi plakal roční syn dnem i nocí ,s manželem jsme byli na rozvod. Dětská doktorka mi radila, at syna položím do postýlky a nechám ho vyplakat a pokud mi to vadí, at si dám špunty do uší. Kamarádka mi jednou povídá ,, jeď za to nic nedáš“ jak se říká, moje poslední šance.Po prvním odbloku jsem jela domů a cítila jsem se, jako kdyby mi někdo odebral kus kamene a mně se strašně ulevilo. Syn byl hodnější, tak jsem jela za měsíc zas, manželství se uklidnilo. Dokonce, manžel viděl ,že to všem pomáhá jel taky a to mi předtím říkal, že je to jen má vina a že nikam nepůjde a šel a moc to pomohlo.Pak jsem cítila,že jsem jako máma,uklízečka,a milenka,ale vytratila se mi radost ze sebe samotné, syn a manžel vyžadovali pozornost , ale na mě už nezbyl čas,tak jsem začala navštěvovat 1x měsíčně Mohendžodáro na 4h v Klatovech,jezdila jsem celý rok a ted začínám další,mám chvíli pro sebe,neduhy ze sebe dostanu meditací a kolektiv mi dělá dobře,odjíždím plná energie a těším se domů na syna a manžela. Pokud máte někdo pocit,že už to dál nejde a nemáte sílu,zavolejte Illy a věřte ,že všechno má řešení a bude lépe.

Ivana Podestátová

Proč chodím na Mohendžodáro, aneb co mi dalo

Už třetím rokem plavu na lodi pod vlajkou Mohendžodára s kapitánkou Illy u kormidla. Proč to dělám, a proč mě to tak baví? Je to jednoduché …….

Mohendžodáro mi dalo vyrovnanost a sebedůvěru. Cítím se jako žena, jsem ženštější, jemnější, vnímám sama sebe jako ženu, hodnou úcty. Nedovolím ostatním, zvláště pak mužům, aby mě ponižovali a chovali se ke mně neuctivě či hrubě.

Nestydím se za „ženské záležitosti“ – menstruaci, výkyvy nálad, atd. Porozuměla jsem měsíčnímu cyklu proměn nálad i proměnlivému množství fyzické energie. Naslouchám více svému tělu, dopřeji mu odpočinek, když je třeba, a už si neříkám, že vše „musím zvládnout“ i přes únavu a za každou cenu – nemusím. Naučila jsem se požádat o pomoc. Jsem spokojenější.

Prohloubila se mi vnímavost a pochopení sebe samotné i ostatních bytostí kolem mě. Dokážu citlivě

podpořit lidi kolem sebe, přijmout je se vším, co k nim patří; dříve jsem analyzovala jejich situaci a navrhovala logická řešení. K chování ostatních nejsem vztahovačná a tudíž mě „nerozhodí“, lépe ostatní lidi chápu, a jejich chování neraní mě osobně. Lépe si ustojím své hranice.

Našla jsem skupinu žen, kamarádek, přítelkyň, mezi kterými se cítím svobodně a volně, a se kterými v ženské sounáležitosti mohu odžívat a zpracovávat svoje ženská a životní témata, kterými právě procházím.

Podtrženo, sečteno, mohendžodáro mi pomohlo dospět do vlastní ženské zralosti, dalo mi obrovskou radost z tance a z práce s vlastním tělem, a přineslo mi prožitky přátelství a sounáležitosti s ostatními ženami. A proto mohendžodáro miluju!

Děkuju, Ilonko a všechny ostatní ženy, jsem vděčná.

Blanka